Podrobný opis situace výuky češtiny u žáků ZŠ ke dni 14.3.2013

Nadšení pro češtinu na ZŠ Novgorodkovka klesá přímo úměrně s věkem.

8.-11. třída
2-3 žáci si se přijdou jednou za týden podívat na některý z kurzů, většinou ne na ten, na který je zvu. Pokrok žádný.
7. třída 
2 žáci chodí pravidelně, ostatní chodí, kdy se jim zachce (což bývá 1-2x za 2 týdny). Systematická práce je nemožná. Chodí 2-5 žáků.
6.třída
Jádro tvoří 3 žáci, se kterými jakž takž postupuju. Ostatní chodí nepravidelně a výuku přibržďují. Průměr je 5 žáků na lekci.
5. třída
Chodí pravidelně skupinka asi 5-ti žáků. Z nich jedna žačka neumí abecedu, což je dost průšvih. Ale chce chodit a dokonce slíbila, že přijde na doučování. Občas se přijdou podívat ještě další 2 (až 3) jedinci. Vzhledem k tomu, že třída pracuje, předpokládám, že nechodiči brzo odpadnou, protože nebudou vědět, o co na hodinách běží. Výuku komplikují silné animozity mezi dětmi.
4.třída
Zcela kompaktní bezproblémová a schopná skupinka 5 dětí. Když nepřijdou, tak komplet (buď jim předtím něco odpadne a neobtěžují se počkat, až doučím třídu před nimi, nebo mají nějakou akci v některém z kroužků.)
3. třída
Chodí téměř kompletní, mají velký zájem i nadšení, občas dokonce respektují učitele, jsou nebývale aktivní, přetlak energie lze usměrnit směrem k výuce. Učí se psát a základní slovní zásobu.
2. třída
Chodí pravidelně 4 děti, z organizačních důvodů spojeno se 3. třídou, což není vyhovující, ale situace nemá rozvrhově jiné řešení. Učí se psát.

Největší pokroky vykazuje momentálně 4. třída, dokonce se zajímají o obsah textů písniček, které znají nazpaměť.
Slovní zásoba u všech dětí je momentálně tak slabá, že neumožňuje ani primitivní jazykovou hru. (Nejsou schopni např. samostatně odříkat alespoň 10 slov, kde je písmeno "a").
Určitě zavedu docházku (nic z ní nebude vyplývat, ale působí dojmem řádu a děti pochopí, že se po nich chce, aby chodily pravidelně). Zavedl jsem sešit, který přísně a krasopisně zaplňujeme (má to výrazně pozitivní dopad na klid a soustředěnost ve třídě, mám pocit, že to děti i dost baví).
Postupně výuku přesunu z českého centra do školy aby děti pochopily, že i moje výuka se odbývá v určitém časovém rámci a nelze přijít kdykoliv, kdy zrovna mají čas (a já učím jinou třídu).
Samozřejmě, že taky zpíváme a tancujeme, ale mám li vyjít vstříc schopným a snaživým dětem, je třeba, aby převládal dril a řád, děti samy to oceňují.