Pedfak je zkratka pro
pedagogickou fakultu, která je jedinou humanitně zaměřenou institucí v Melitopolu.
16. 5. tam proběhla přednáška na téma subverze a disent v literatuře na
příkladu J. Topola a D. Maslowské. Přednášku jsem sestavil jako kompilaci z látky,
kterou jsem prošel na podobném semináři v Berlíně. Studenti se poprvé
seznámili se jmény jako T. W. Adorno a R. Barthes, nicméně v tak krátké
časové dotaci jsem nebyl schopen jejich teorii uspokojivě použít na příkladech z literatury.
Ve druhé části přednášky jsem se snažil pracovat se samotnými texty. Profesorku
Valentinu Zotovu zaujala zejména kontroverzní Topolova hra Cesta do Bugulmy, z níž
jsem pro studenty přeložil několik úryvků. Zjistil jsem, že postmoderna teď na
Ukrajině v akademických kruzích letí podobně jako u nás (ne-li víc). Byl jsem
dotazován, co si myslím, že přijde po postmoderně. Prezentovat Topola nebyl dobrý nápad,
protože podobnou literaturou jsou na Ukrajině patrně přesyceni. Paní Zotova se
zabývá hledáním shodných bodů mezi ukrajinskou a jakoukoliv jinou literaturou.
Jedna kolegyně mě řekla, že má pocit, že úkolem (melitopolské) literární vědy je držet pozice a nevyčnívat, tj, místo toho, aby se zabývali originalitou ukrajinské literatury,
snaží se dokazovat, že není ani o fous horší, než německá nebo třeba česká.
Příště bych se rád
zabýval se autory klasičtějšími, typu Ryšavý, Balabán nebo Kratochvil.
Publikum v pedfaku bylo
velmi příjemné, ale bohužel málo komunikativní, dotazy měla téměř výhradně paní
Zotova (i u nás tomu často není jinak). Kontakt se zahraničním odborníkem
je pro univerzitu výhodný a dobře se vykazuje, takže v přednáškách budeme
pokračovat. Doufám, že od příštího roku budu mít možnost vést na univerzitě taky
nějaký kurz češtiny.
