Letošní akce byla náročnější, protože všechny děti musely před cestou jet do Kyjeva a zanechat tam otisky prstů. Kromě toho nám ukrajinské úřady neúnosně zdržely vydání dvou pasů, až hrozilo, že víza vůbec nestihneme zařídit. Překvapily nás také problémy s pedagogickým doprovodem, když se dva lidé, se kterými jsme byli domluveni na poslední chvíli odhlásili. V táboře již všechny stresy a
strachy opadly. Děti tam hned byly jako doma. Aby taky ne. Tábory
Turů se vyznačují dobrou připraveností, pestrostí aktivit a
mohutným zázemím, jehož korunou jsou tři vynikající kuchařky,
které děti překřtily na „vyvařovačky“. Asi největší
atrakcí Ptenského Dvorku byl bazén, ve kterém by děti nejraději
strávily celý tábor. Děti byly letos lépe tábornicky
připraveny. Oproti loňskému roku, kdy si na tábor vzaly svoje
nejhezčí věci, aby se předvedly, se letos trochu poučily a
pochopily, že je na táboře opravdu nepotřebují a naopak
potřebují sportovní obuv dle seznamu. Nicméně na některé
položky seznamu se nedostalo ani letos. V jejich rodišti během
letních měsíců neprší a teploty neklesají pod 30 stupňů a
proto někteří považovali pláštěnku za zbytečnou zátěž a
nechali ji doma. Třídenní déšť, který jsme zažili ke konci
tábora je snad poučil, že příště se jim bude hodit. Naštěstí
mají Tuři vybavení dost a půjčili našim dětem všechno, co jim
chybělo. Výrazně se zlepšila i znalost češtiny. Bylo stále
méně co překládat a běžná táborová komunikace již probíhala
bez problémů česky.
Na táboře jsme společně s českými
dětmi nacvičovali písničky na vystoupení v Olomouci. Povedlo se
nám připravit téměř hodinový program, včetně českých tanců
a jednoho cikánského (písnička Jablíčko z filmu Cikáni jsou do
nebe se stala letošním táborovým hitem). To bylo novum zas pro
české děti, které na rozdíl od ukrajinských nebyly zvyklé
zpívat na veřejnosti. Věřím, že po koncertu svého úsilí
nelitovaly. V Olomouckých Nemilanech zazpívaly v rámci
dobročinného odpoledne, na kterém se vybíraly příspěvky na
potáborový program. Děti společně se svými českými kamarády
navštívily olomouckou zoo, hrad Bouzov, Mladečské jeskyně,
bobovou dráhu, svíčkárnu Rodas a olomouckou radnici. Na jeden den
přijely na pozvání Prahy 1 do Prahy, kde si prohlédly centrum z lodičky.
Při nástupu do autobusu opět slzy a vzájemné
sliby, že příště se uvidíme zas. Co je proto třeba udělat?
Děti musí chodit na češtinu a my musíme hledat dobré lidi,
kteří nám pomohou. Letošní akce byla možná díky podpoře
sdružení Berkat, oddílu TOM Tuři, města Olomouc, městské části
Praha 1, autobusového dopravci Nikolo, ZŠ Slavonín a mnohým
dalším.
Výlet byl odměnou pro nejsnaživější děti. Z kapacitních důvodů byla určena pro žáky od 5. třídy.
Reportáž z Olomouce
Reportáž Prahy 1, kam děti přijely na jednodenní výlet 19. 7.
Fotografie z tábora:
Rozhledna v Olomoucké ZOO
ZOO Olomouc
Hrad Bouzov
Mladeč caves
Praha 1 8-)
Děkujeme sponzorům a soukromým dárcům bez nichž by realizace akce nebyla možná:
Nadace Agrofert
Olomoucký kraj
Magistrát Města Olomouce
TJ SOKOL Nemilany
KMČ Olomouc 10 - Nemilany
Světová škola Nemilany , ZŠ Olomouc - Nemilany, speciálně paní ředitelce Evě Kaněčkové ZŠ Olomouc - Nemilany
Olomoucký kraj
Magistrát Města Olomouce
TJ SOKOL Nemilany
KMČ Olomouc 10 - Nemilany
Světová škola Nemilany , ZŠ Olomouc - Nemilany, speciálně paní ředitelce Evě Kaněčkové ZŠ Olomouc - Nemilany
Dále děkujeme celé řadě soukromých dárců a všem, kdo nám pomohli s organizací akce.