U Čecha: Dětský tábor v Ptenském Dvorku 8.

V roce 2016 se tábora účastnili Anna Kačur, Julia Muchačova, Ira Chalupnik, Sofia Králíček, Nasťa Dvořák, Kiril Mazurik, Kolja Jedliček, Karina Simoněnko, Daniil Tensin, Anna Frolova, Daria Holubec a Andrej Kolomojec. Jako doprovod jel Vladislav Hondl. Celkem na táboře bylo 43 dětí, z toho 11 jelo z Ukrajiny. Prográm tábora i potáborové výlety organizoval TOM Tuři. Víza a dopravu dětí do ČR zařídila paní učitelka V. Pěčonková a předsedkyně spolku S. Čubyr.

Letošní akce byla náročnější, protože všechny děti musely před cestou jet do Kyjeva a zanechat tam otisky prstů. Kromě toho nám ukrajinské úřady neúnosně zdržely vydání dvou pasů, až hrozilo, že víza vůbec nestihneme zařídit. Překvapily nás také problémy s pedagogickým doprovodem, když se dva lidé, se kterými jsme byli domluveni na poslední chvíli odhlásili. V táboře již všechny stresy a strachy opadly. Děti tam hned byly jako doma. Aby taky ne. Tábory Turů se vyznačují dobrou připraveností, pestrostí aktivit a mohutným zázemím, jehož korunou jsou tři vynikající kuchařky, které děti překřtily na „vyvařovačky“. Asi největší atrakcí Ptenského Dvorku byl bazén, ve kterém by děti nejraději strávily celý tábor. Děti byly letos lépe tábornicky připraveny. Oproti loňskému roku, kdy si na tábor vzaly svoje nejhezčí věci, aby se předvedly, se letos trochu poučily a pochopily, že je na táboře opravdu nepotřebují a naopak potřebují sportovní obuv dle seznamu. Nicméně na některé položky seznamu se nedostalo ani letos. V jejich rodišti během letních měsíců neprší a teploty neklesají pod 30 stupňů a proto někteří považovali pláštěnku za zbytečnou zátěž a nechali ji doma. Třídenní déšť, který jsme zažili ke konci tábora je snad poučil, že příště se jim bude hodit. Naštěstí mají Tuři vybavení dost a půjčili našim dětem všechno, co jim chybělo. Výrazně se zlepšila i znalost češtiny. Bylo stále méně co překládat a běžná táborová komunikace již probíhala bez problémů česky.

Na táboře jsme společně s českými dětmi nacvičovali písničky na vystoupení v Olomouci. Povedlo se nám připravit téměř hodinový program, včetně českých tanců a jednoho cikánského (písnička Jablíčko z filmu Cikáni jsou do nebe se stala letošním táborovým hitem). To bylo novum zas pro české děti, které na rozdíl od ukrajinských nebyly zvyklé zpívat na veřejnosti. Věřím, že po koncertu svého úsilí nelitovaly. V Olomouckých Nemilanech zazpívaly v rámci dobročinného odpoledne, na kterém se vybíraly příspěvky na potáborový program. Děti společně se svými českými kamarády navštívily olomouckou zoo, hrad Bouzov, Mladečské jeskyně, bobovou dráhu, svíčkárnu Rodas a olomouckou radnici. Na jeden den přijely na pozvání Prahy 1 do Prahy, kde si prohlédly centrum z lodičky. Při nástupu do autobusu opět slzy a vzájemné sliby, že příště se uvidíme zas. Co je proto třeba udělat? Děti musí chodit na češtinu a my musíme hledat dobré lidi, kteří nám pomohou. Letošní akce byla možná díky podpoře sdružení Berkat, oddílu TOM Tuři, města Olomouc, městské části Praha 1, autobusového dopravci Nikolo, ZŠ Slavonín a mnohým dalším.

Výlet byl odměnou pro nejsnaživější děti. Z kapacitních důvodů byla určena pro žáky od 5. třídy.

Reportáž z Olomouce

Reportáž Prahy 1, kam děti přijely na jednodenní výlet 19. 7.